Jak se jezdí po Krajském úřadě
Poslední – mnou nedávno prožitou akcí, bylo setkání u kulatého stolu zástupců krajského úřadu Královehradeckého kraje se zástupci z řad mateřských a rodinných center kraje. Toto setkání proběhlo v úterý 2. června v Hradci Králové, zúčastnily se ho maminky ze 7 center kraje, krajské koordinátorky Sítě MC p. Cinková a p. Benešová. Za krajský úřad lobovali p. Fiedlerová za sociální odbor KH kraje, náměstek hejtmana p. Derner a p. Uchytil – radní za soc. oblast KH kraje.
Nutno dodat, že maminky byly ve značné přesile a po pár minutách naše převaha vzrostla ještě více, protože se omluvil pan náměstek Derner – tedy ne proto, že bychom ho nějak děsily (alespoň doufám), nýbrž kvůli dalšímu jednání. Pan radní Uchytil se však nedal zaskočit našimi značnými počty. I přesto, že se mu naskytl jistě pro něho velmi nevídaný pohled, protože v naší skupině žen byli nejen těhotní jedinci, ale i kojící (v přímém přenosu), taktéž i díťata, která se batolila po kobercích zasedačky pod nohama přítomných.
Při jednání proběhla prezentace návštěvníků, představení činnosti center, ze strany Kraje představení novinky – Rodinných pasů, které je ve finálních přípravách, a také samozřejmě důležitá grantová politika. Moje pocity z proběhlého odpoledne jsou dobré a pokud bude splněno alespoň z poloviny to, co bylo řečeno, budou mé pocity ještě lepší.
Větší problémy, které jsem si z besedy odnášela nebyly přímo z ní, ale z cesty na ní. Abyste rozuměli – Krajský úřad byl v nedávné době přestěhován do zrekonstruovaných prostor na Pivovarské náměstí. Já tedy nejsem příliš orientačně zdatná, tak jsem na setkání přibrala ještě naši novou grantovou manažerku – Naďu Dvořákovou. Samozřejmě, že to nebyl ten hlavní důvod, proč se mnou jela. Je to velmi šikovná maminka s odbornými znalostmi a její hlas byl na besedě značně slyšet – tedy hlavně, když podotkla, že teď dostávají peníze z Kraje snad jen ti hasiči, po tomto výroku se rozproudila bouřlivá dlouhotrvající diskuse.
Nové sídlo úřadu jsme našli lehce (samozřejmě také za přispění řidičských vlastností mého manžela, kterýžto nás vpořádku dovezl tam i zpět – díky). Větší potíže nastali až poté, co jsme v podzemních garážích nastoupili do výtahu. Z pozvánky jsme byli srozuměni, že hledáme 2.patro, dveře číslo 903. Ještě před výtahem jsme potkali maminku s kočárkem, která mířila také na setkání, takže jsme si rozlosovali výtahy a každá skupinka jela jedním. Asi po čtvrt hodině marného bloudění, kdy jsme se s výše zmíněnou maminkou potkávali při vykukování z výtahu snad v každém ze čtyř podlaží, jsme zjistili, že není tak jednoduché dostat se na úřad, ale zorientovat se v něm. Po dalších marných pokusech, jsme konečně našli recepci a zoufale jsme se ptali, kudy vede cesta do dveří 903. Paní za pultíkem si nás pečlivě zapsala, dostali jsme kartičky s čipem a řekla nám, že máme jet do třetího patra. Toť vše, na kartě sice bylo napsáno Návštěvník, ale nedala se nikam připnout, tak jsem jí bezděky zasunula do kabelky a pustila z hlavy. Takže jsme se sebrali, vrátili se do stejného výtahu, kterým jsme přijeli a zase jsme si 15 minut prohlíželi všechna patra. Musím podotknout, že jsem viděla několikrát všechna patra podzemních garáží, potom zasedací místnost – zavřenou, restauraci – zavřenou a východ na ulici. Maminku s kočárkem jsme již nepotkali. Takže jsme potupně zase skončili na informacích a vznesli svůj dotaz – kde že jsou ty matky na té besedě. Paní se na nás chvíli dívala s takovým výrazem, jestli to jako myslíme vážně a kde jsme až doteď těch 15 minut byli, ale pak se ustrnula a ladným pohybem ruky nás nasměrovala vpravo, kde byly turnikety, do kterých se dávají kartičky návštěvníků, které jsme od ní dostali a za nimi se nacházejí další výtahy, které již nevedou do útrob garáží, ale do skutečného úřadu krajského.
Prostě krajský úřad je krajský úřad – to už musí mít určitou úroveň, jen by to chtělo počítat i s tím, že mohou přijet i lidé, kteří netuší, co vše se na takovém úřadu skrývá za úskalí.
Jo, ale záchody, ty mají fakt moc krásné.
Vaše Káťa Hlávková
_malé.png)
_malá.png)